13. Sokol stěhovavý

Teplé, pozdně jarní počasí nás přivítalo na předposlední stopovačce tohoto školního roku. Vydali jsme se po stopě sokola stěhovavého, dravce dosahujícího rekordní rychlosti v ptačí říši. Jako první se vydali na stezku Šutráci, dnes v mírně slabší sestavě. Bílá pírka je následovala. Stopa vedla lesem, poněkud odlišným terénem, než je přirozený biotop tohoto vzácného dravce, ale skály tu nemáme, a tak jsme si stín lesa užili alespoň jako ochranu před horkým počasím. Test nabídl obvyklých deset otázek a vzhledem k odkládané stezce nebyla příprava obou tlup úplně dokonalá. Mírný náskok po testu získala Bílá pírka, který Šutráci zmírnili v poznávačce per, kde uspěli na 100%. Bílá pírka se ovšem nenechala zahanbit, a tak byl rozdíl před závěrečnou dovednostní soutěží jednobodový. Skóre tak slibovalo obvyklé drama, leč realita byla jiná. Bílá pírka ve Vraních šípech naprosto dominovala a nedala Šutrákům sebemenší šanci. Po právu tak jejich hůl zdobí pero z rodu sokolů, tentokrát raroha velkého. Gratuluji!