3. Los evropský vs sob polární

Dnešní stopovačka se tematicky trochu vymykala. V rámci segmentu sudokopytníků je los evropský naprosto v pořádku, je největším zástupcem jelenů žijících u nás, i když setkání s ním není úplně běžné. Zato sob polární je sudokopytník, který u nás nežije. Přesto ho zařazujeme mezi zvířata, o které máme eminentní zájem, neboť v subarktických kulturách původních Američanů hrál ústřední roli. Tento fenomenální běžec na dlouhé trati si naši pozornost určitě zaslouží. A tak se dnešní stopovačka točila okolo těchto dvou zajímavých savců, kteří dokážou snášet nehostinné severské podmínky. I my jsme vyrazili za chladného počasí a ke stylovému koloritu tak už chyběl snad jen sníh. Stopa se vinula napříč lesem a kopírovala zejména listnatou část lesa, kudy by i los šel raději. Obvyklých deset prémií nabídlo po pěti otázkách ze života výše zmíněných savců. Obě tlupy předvedly slušné znalosti, mírný náskok si vybudovala Bílá pírka. V poznávačce stop se ale zlomila hůl. Již dopředu bylo avizováno, že na stopy sudokopytníků se už bude losovat zástupce z každé tlupy, aby se namátkově prověřily znalosti jednotlivých stopařů. Zatímco vylosovaná zástupkyně Bílých pírek určila bezchybně všechny stopy, stopař z tlupy Šutráků chyboval v polovině případů. V součtu s testem se před dovednostní soutěží bodový rozdíl zvýšil na nedostižných pět bodů a Vraní šípy se staly už jen doplňkovou formalitou. Nejméně dramatická stopovačka tak přisoudila pero orla stepního Bílým pírkům a ta opět slavila vítězství. Gratuluji.