4. Daněk evropský vs bizon americký

První stopovačka v novém roce uzavřela segment sudokopytníků, kterému jsme se od podzimu věnovali. Tématicky byla trochu zvláštní, protože kombinovat tak rozdílná zvířata, jako je daněk a bizon, zdá se být nelogické. Ale velká část dětí, které jdou po cestě Velké Matky, zároveň kráčí i po Jelení stezce a tam ctíme bizona jako zvíře posvátné a třeba podrážky našich mokasínů jsou právě z jeho kůže. V našich krajích přibývá bizoních farem a je tedy dobré vědět něco o tomto majestátním a někdy i nebezpečném zvířeti. Daňci už své privilegium toulat se volně krajinou také pomalu ztrácí, a tak brzy možná nastane čas, kdy srovnání těchto dvou zvířat bude spíše užitkové a jejich pozice bude vlastně stejná. 

V chladném zimním počasí, kdy les byl ozdoben pouze nesouvislým popraškem sněhu, se jako první vydali na stopu Šutráci. Stopa se vinula listnatější částí lesa, typickou daňčí stezkou a nabídla obvyklých deset prémiových otázek, rozdělených napůl ke každému zvířeti. Test důkladně prověřil úroveň znalostí a vždy dobře připravená Bílá pírka se dostala do mírného náskoku. Doplňková soutěž byla rozšířena na dvě části, protože obruč na závěrečnou dovednostní disciplínu zůstala nedopatřením v šatně školy. A tak vše záviselo na poznávačce stop. Dva losovaní zástupci z každé tlupy se ujali identifikace stop a konkrétnějšího popisu daňčí stopy ve vztahu k ostatním stopám vysokých sudokopytníků, zejména jelena a srnce. Zde naprosto excelovali Šutráci a vytěžili maximální počet bodů. Bílá pírka zaváhala a poprvé ve školním roce ochutnala hořkost porážky. Vítězství Šutráků bylo zasloužené, jejich excelentní výkon v poznávačce stop byl skutečně obdivuhodný. Pero luňáka hnědého tak po právu zdobí jejich náčelnickou hůl. Gratuluji!