Lovecká stezka (stopovačka)- vlk obecný

Abyste měli alespoň rámcovou představu, jak to chodí při nejoblíbenější venkovní aktivitě programu, představím Vám jednu z mnoha již absolvovaných stopovaček.

Stopovačky byly vždy velkým fenoménem a účastnilo se jich vždy mnohem větší množství dětí, než kolik jich chodilo do programu. Je to totiž dobrodružství spojující několik dovedností dohromady a každá stopovačka je jiná. A tak běžně vyrážely do terénu tři a někdy i čtyři tlupy. Jak stopovačka probíhá? Fáborky označují stopu zvířete a vždy po dvou fáborkách stejné barvy, doplňuje stopu tzv. prémie, označená fáborkem jiné barvy. Zde se v okruhu 10m nachází březová krabička s otázkou do testu a někdy i nenápadně na větvi zavěšené pero dravce či částečně skrytý předmět k určení (např. srnčí shoz). Otázka je tam vždy, bonusové předměty někdy, dopředu to není známo. Lovci jsou tak nuceni velmi pozorně sledovat stopu a okolí, což zvyšuje jejich bdělost. Jednotlivé tlupy jdou v časových odstupech za sebou tak, aby se vzájemně neovlivňovaly. Veškeré prémie se vrací na svá místa a pouze poslední tlupa sbírá jak stopy, tak prémie. Je to taková úklidová tlupa, aby les po nás zůstal čistý.

Samotné stopovačce  předchází příprava, která probíhá den předem a jednotlivé tlupy dostanou podklady, z kterých je potom sestaven test a případně i doplňková poznávačka. Podklady jsou v podobě textu s obecnými znalostmi stopovaného zvířete. V případě dravců i poznávačka peří atp. Den předem si i důkladně projdeme stopy, které už umíme, zdůrazníme si charakteristické znaky, podle kterých je poznáme. Často jsem rozmisťoval jednotlivé stopy v den stopovačky po škole, aby pozorní jedinci věděli předem, které stopy se mohou na lovecké stezce objevit. Že to bude stopa daného zvířete bylo jasné, ale doplňkové stopy byly vždy náhodné a nikdo dopředu nevěděl (pokud si jich nevšiml na různých místech školy), které to budou.

VLK OBECNÝ (podklady pro loveckou stezku)

• Vlk obecný je největší psovitá šelma.
• Vlci jsou sociální zvířata žijící většinou v dobře organizovaných smečkách. Klasickou vlčí smečku tvoří vedoucí rodičovský "alfa" pár, který se obvykle sdružuje na celý život, a jeho potomci, jež zaujímají "beta" až "omega" status. Skupina může být doplněna i o nepříbuzné jedince. Vlci "alfa" vedou smečku, rozmnožují se a rozdělují úkoly. Vlci "beta" jsou obvykle největší jedinci, kteří chrání smečku a "alfa" vlky. "Gama" a další vlci se starají především o lov, výchovu mláďat a mají za úkol "předstírat", aby smečka vypadala početnější. Vlci "omega" mají za úkol odvádět napětí, hasit hrozící konflikty ve smečce a hrají roli jakýchsi "šašků". Není neměnným pravidlem, že se rozmnožuje jen vedoucí pár. Mnohdy mívají potomky i níže postavené vlčice. Velikost smeček závisí na tom, zda je dostatek potravy. Může mít i více než 20 členů (rekord je téměř 50). Obvyklý počet je nicméně 5-11 jedinců. Vlci však můžou žít jen v párech či osaměle a do smeček se sdružovat jen dočasně. Vlci severu tvoří kompaktnější smečky, jižněji se vyskytující vlci mají větší tendenci žít ve volněji organizovaných smečkách, v páru či osaměle. Smečka je dynamickým útvarem, kde se postavení jednotlivých členů v hierarchii může obměňovat. Mladí vlci opouštějí smečku mezi 1-3 roky života, i když jsou případy, že i 5 let staří vlci zůstávali u svých rodičů. Hledají si partnery a pokoušejí se založit smečku vlastní.
• Vlci jsou tolerantnější mezi sebou uvnitř smeček než psi, kteří mají strmější hierarchii. Rovněž divoce žijící vlci mají volnější, méně hierarchizované smečky a používají méně agrese než vlci v zajetí. Vlci jsou sociálnější než psi.

• Páření probíhá v období mezi koncem ledna a dubna. Samice porodí 4-6 mláďat během 59 až 63denní březosti.
• Vlci jsou predátoři. Protože loví ve skupině, mohou zabíjet zvířata větší, než jsou oni sami. Živí se hlavně jeleny, losy a severoamerickými soby karibu. Hladová smečka se odváží napadnout i osamoceného bizona nebo pižmoně. V případě, že není k dispozici dostatek velkých býložravců, vlci žijí mimo smečku nebo mají odlišnou specializaci, je jejich potrava jiná. Loví srny, divoká prasata, králíky, zajíce, sviště, bobry, menší hlodavce, ryby či rozličné plazy. Na některých místech se zaměřují na vodní ptactvo a jeho vejce. Zabíjejí i konkurenční menší predátory - lišky, kuny, lasičky, jezevce , divoké psy, šakaly. Je-li nouze nepohrdnou ani hmyzem a mršinami. Občas doplní svou stravu i ovocem, například hroznovým vínem nebo jablky. V jídle jsou velmi přizpůsobiví a v lovu vynalézaví. Pokud mají šanci, tak zabíjejí i lidmi chovaný dobytek. To je jeden z důvodů, proč jsou tradičně obáváni a po staletí byli nenáviděni. 
• Vlk může najednou sníst zřejmě až 10 kg masa. Průměrná spotřeba jedince na den je 1,5-2 kg masa. Když je potřeba, vydrží dlouho hladovět. Nemusí žrát klidně dva týdny, aniž by je to nějak oslabilo a omezilo jejich aktivitu.
• Vlk má spíše průměrný zrak, ale výborný sluch a čich. Vlci zřejmě rozeznávají barvy, ale v podstatně menší míře než lidé. Jejich zrak je koncentrován na siluetu a pohyb objektu, barva není příliš důležitá. Vlci rozeznávají zvuky do kmitočtu 26 kHz. Umějí lokalizovat pohyb pod sněhovou pokrývkou či zvuky v lese na velkou vzdálenost. Čich vlků je velmi citlivý. Pomocí něj dokáží rozlišit mnoho informací - o potenciální kořisti, nebezpečí nebo "jen" o událostech, které se v místě staly.
• Max. rychlost běhu: 58 km/h. Vlk dokáže běžet rychlostí 25-50 km/h do vzdálenosti až okolo 20 km. Rychlost se samozřejmě mění v závislosti na terénu a důvodu běhu. Denně může urazit mnoho desítek a někdy i několik stovek kilometrů (zaznamenané maximum je 200 km). Průměrná rychlost pohybu, když vlk neloví nebo neprchá, je 8-10 km/h.
• Vlčí srst se skládá ze dvou vrstev: vrchní vrstva je tvořena hustými chlupy, které odpuzují vlhkost, podsada je měkká a slouží jako tepelná izolace. Izolační schopnost vlčí srsti je tak dobrá, že na vlkovi netaje sníh. Vlci mají huňatý ocas, který v zimě používají jako přikrývku. Severní poddruhy mají srst také podstatně delší a hustší než jižní.
• Vlci jsou po lidech nejrozmanitějším druhem na světě - jejich srst může být čistě bílá, úplně černá, vybarvená ve všech odstínech šedé, skořicová, krémová, hnědá, stříbrná i zlatá. Možné jsou samozřejmě všechny přechody.
  Zbarvení také závisí na sezóně. Zimní srst bývá světlejší a hustší.
• Tanainaové (Dena'inaové) a další indiánské kmeny z Aljašky, věří, že vlci byli dříve lidé a považují je za své bratry. Podobný názor mají také Kutenajovéze Skalistých hor. Podle mýtu stvoření kmene Póný se vlk stal první bytostí, která zakusila smrt. Irokézové tvrdí, že vlk je ze všech zvířat nejbližší člověku, zejména pro svůj rodinný život, podobný indiánskému klanovému systému. Pro Lakoty, Šajeny a jiné prérijní indiány byl vlk symbolem zvěda, někdy se zvědové přímo označovali jako vlci. Indiánský piktogram pro zvěda je znázorněn jako člověk s vlčí hlavou. 

Report a výsledky

V sychravém počasí podzimu jsme vyrazili na stopovačku. Dnes jsme šli po stopě vlka. A byla to věru vydařená stopovačka! Výsledky se vrátila do zaběhnutého standardu a skončila opět těsnými rozdíly. Tedy je třeba říci, že dnes nás bylo méně než obvykle, protože zcela chyběla tlupa Statečných dívek, kterou zdecimovala zákeřná choroba. Přejeme brzké uzdravení!

Vlk je zvíře všemi mastmi mazané a stopovat ho není snadné. Disponuje šestým smyslem a k jeho nepolapitelnosti přispívá dokonalá souhra celé smečky. O tom se přesvědčily všechny tlupy, když se po šesté prémii stopa najednou rozdělila do pěti stop, aby se po nějaké době zase "slila" v jednu. Tak fungují ve smečce gama vlci, kteří mají, mimo jiné, za úkol předstírat, že je smečka početnější.

Celkově dnes bylo 13 prémií, neboli otázek "vlčího testu", k tomu jedno dravčí pero k určení, jen tak ledabyle se plápolající ve větru na větvi vzrostlého jasanu, poznávačka stop a lukostřelba. Pero všichni zaznamenali i poznali, v poznávačce stop všichni uspěli bezchybně,  a tak přišla na řadu lukostřelba, která mohla rozhodnout. Zde máme ještě velké rezervy a zasáhnout terč se nikomu nepodařilo. Takže ani lukostřelba nerozhodla. Nakonec zvítězili a pero káně lesní získali Apači, kteří měli náskok jediného bodu za bonus vystopování vlka. Ostatní dobře skryté zvíře nenašli. A tak tento bonusový bod nakonec pomohl Apačům k vítězství. O bod druzí skončili dnes početně slabší Kwakiutl a třetí opět v jednobodovém odstupu Bílá pírka. 

Vlk obecný test

1. vlčí smečka mívá obvykle:

a) 4-6 jedinců

b) 5-8 jedinců

c) 5-11 jedinců

2. Klasickou vlčí smečku tvoří vedoucí rodičovský "alfa" pár, který se obvykle sdružuje na celý život, a jeho potomci, jež zaujímají "beta" až "omega" status.

a) ano

b) ne

3. Smečka může být doplněna i o nepříbuzné jedince.

a) ano

b) ne

4. "Beta" a další vlci se starají především o lov, výchovu mláďat.

a) ano

b) ne

5. Vlci "gama" jsou obvykle největší jedinci, kteří chrání smečku a "alfa" vlky.

a) ano

b) ne

6. Vlci "gama" mají také za úkol "předstírat", že je smečka početnější.

a) ano

b) ne

7. Mladí vlci opouštějí smečku mezi 1-3 roky života, hledají si partnerky a pokoušejí se založit smečku vlastní.

a) ano

b) ne

8. Samice rodí:

a) 3-5 mláďat

b) 2 mláďata

c) 4-6 mláďat

9. Vlci občas doplní svou stravu i ovocem, například hroznovým vínem nebo jablky.

a) ano

b) ne, jsou to masožravci

10. Průměrná spotřeba masa na den je pro jednoho vlka:

a) 10kg

b) 5kg

c) 1,5- 2 kg

11. Vlk dokáže běžet rychlostí 25-50 km/h do vzdálenosti až okolo 20 km.

a) ano

b) ne

12. Průměrná rychlost pohybu, když vlk neloví nebo neprchá, je:

a) 8-10 km/h

b) 10-15 km/h

c) 25-50 km/h

13. Vlk má spíše průměrný čich, ale výborný sluch a zrak.

a) ano

b) ne