Stromová kůra je fantastický materiál. Lidé lesních kultur z ní od pradávna vyráběli mnoho předmětů denní potřeby. Od nádob na uskladnění všeho možného až po canoe. Ne každá kůra je ovšem vhodná a ty, které jsou, mají druh od druhu svá specifika. Nejčastěji používané kůry jsou ze stromů: bříza, jilm a smrk. 

Naprosto fenomenální je kůra březová. Díky její mnohavrstevnosti se dá sloupnout ze stromu aniž by bylo porušeno pletivo stromu a tím byl způsoben jeho zánik. To se u ostatních, výše zmiňovaných druhů, říci nedá. Tam se odebírá kůra i s pletivem. Proto je dobré těžbu kůry z jilmu a smrku realizovat z polomů, či již poražených stromů. Z tohoto pohledu je kůra z jilmu v našich podmínkách prakticky nedostupná, neboť se jedná o chráněný strom a jeho těžba je prakticky nepřípustná. Jiná je situace ohledně smrku, tam jsou možnosti větší. Bohužel při dnešních technologiích těžby těžkou lesní technikou, dochází u stromů k poškození kůry při odvětvování a tak nám zbývá nejčastější možností k těžbě kůry varianta polomů. Z polomů lze těžit například i kůru z lip, jasanů a jiných listnatých stromů.

Technologie těžby

Těžba kůry z polomů nevyžaduje žádnou speciální přípravu, nejlepší je samozřejmě těžit jí v co nejčerstvějším stavu. Jednoduše vyzkoušíme, jestli to jde.

Těžba kůry březové, vzhledem k tomu, že pracujeme s živou bytostí, vyžaduje pečlivou přípravu. Tato kůra se dá těžit jen v určitém období roku a je třeba si vysledovat několik důležitých ukazatelů. Správný okamžik pro těžbu nastává obvykle v období, kdy břízy nasazují na nové listí. To se může lokálně měnit, v našich podmínkách to bývá přibližně v první třetině května, podle nadmořské výšky a jiných druhotných podmínek. Další velmi důležitou okolností pro sběr je fáze Měsíce. Břízy stejně jako ostatní stromy využívají pletivo pod kůrou k transportu živin. Když Měsíc dorůstá, břízy natahují vodu ze země, čímž je pletivo řádně vlhké a kůra se od něj lépe odděluje. Těžba sama o sobě není těžká, ale vyžaduje určitý cvik a vždy se vyplatí nejprve odzkoušet, zda je konkrétní strom pro těžbu vhodný, či nikoliv.

Technologie výroby

Při práci s kůrou si vystačíme s velmi jednoduchými nástroji. Namočená kůra se velmi dobře stříhá nůžkami, kdo chce být přísně autentický, může kůru řezat nožem, je to také snadné. Březovou kůru před samotnými úpravami namočte, klidně i den předem, ať je řádně nasáklá. Její tvarování je pak snazší a kůra nemá tendenci praskat. U ostatních druhů kůr, kde pracujeme i s pletivem, se mi osvědčilo pracovat s co nejčerstvějším materiálem, neboť tam už pružnost nikdy nezvýšíte, ať máčíte jakkoliv dlouho. Z mokré kůry vyřízněte podle šablony tvar, který chcete použít a vytvarujte výsledný vzhled nádoby. Můžete si pomoci kolíčky, případně dřevěnými klínky apod. tak, abyste udrželi výsledný tvar. Použití šídla pro vytvoření dírek k sešití lýkem či smrkovými kořeny, lze dle původní technologie učinit propálením. Při sešívání menších nádob můžeme použít lýko. Pro děti je to třeba jednodušší, než příprava smrkových kořenů. Ty ovšem musíme použít při sešívání větších nádob, zejména z tvrdších kůr těžených s pletivem. Tam by nám sešité díly lýko neudrželo. Držíme se také dobové autenticity a smrkové kořeny jsou tradiční.

Těžba smrkových kořenů je snadná a není třeba o ní psát nějaké návody. Těžíme vždy jen to množství, co potřebujeme a vybíráme tloušťku podle materiálu, který budeme sešívat. Jiná tloušťka kořenů bude na sešití dílů březové canoe a jiná na sešívání menší nádoby. Většina indiánských výrobků se vyznačuje jemným a pečlivým zpracováním. Držme se toho!

Příprava kořenů

Kořeny očistíme od hlíny a vložíme do velkého hrnce s vodou a povaříme. Poté svlékneme z kůry a rozpůlíme. Půlení je nenáročnější z celé procedury. Kořen nařízněte na okraji zhruba v místě jeho polovičky a opatrně kousek po kousku prsty obou rukou otvírejte tak, aby se oddělovaly přibližně stejné půlky. Nechte se vést samotným kořenem, vlákna se oddělují podle růstu a tak to nemusí být vždy úplně rovné. Půlit se dají i kloubky kořene a různé nerovnosti, chce to jen trochu cviku. 

Při sešívání pracujeme vždy s mokrými kořeny, takže i když jste si je připravili předem, vždy je den před jejich použitím namočte do studené vody, ať pořádně nasáknou. Veškeré nádoby na horních koncích vyztužte loubkem, a to zvenčí i zevnitř. Loubek lze vyklepat z mokrého dřeva, nebo lze použít půlený prut ze snadno ohybatelných dřevin (stejný postup jako při půlení kořenů).

Z kůry se dá vyrobit leccos. Je to dokonale tvárný materiál, který se používá dodnes. Běžné jsou splétané rohože i batohy a tašky z pruhů březové kůry. My vyrábíme kromě nádob a misek ještě kořenky, různé dózy na čaje, rýži, sušené plody, co se nám hodí při tábořeních. Vyrábíme i chřestidla, viz. jiný článek na tomto blogu. Veškeré zbytky z výroby používáme k rozdělávání ohně, protože jedna z dalších dokonalých vlastností březové kůry je to, že hoří i mokrá. To se venku vždy může hodit.